Byla, nebyla jedna malá vesnička. A kdy to vlastně všechno začalo? 
Tak to bohužel nevíme. Když v roce 1225 Král Přemysl Otakar I. Dával obyvatelům města Hradce Králové dědinu Vesce k věčnému držení, byl při zaznamenání této události přítomen s několika dalšími svědek RIUIN DE ZAHORNIC. Vše bylo zaznamenáno v listině CODEX DIPLOMATICUS ET EPISTOLARIS  REGNI BOHEMIAE. Historii utváření měst a vesnic studují také studenti humanitní fakulty vysoké školy nebo univerzity. Neméně důležité je studium původu názvů sídel, historické informace o jejich evidenci, životopisy místní samosprávy ad. Shromažďování takových teoretických informací ve velkých objemech je obtížný úkol, takže tento proces můžete snadno svěřit osvědčeným specialistům https://qualitycustomessays.com/buy-a-book-report/ kteří vám budou moci včas zaslat popis a zprávu o jakékoli biografické literatuře

Tak jak to vlastně je ? Ta Záhornice nebo  ty Záhornice?
O vzniku názvu obce bohužel mnoho zmínek není. Záhornická kronika uvádí: „ Ležíc tedy za nevysokou pahorkatinou má zajisté dle této své místní polohy své jméno Záhornice“
Královeměstecký učitel Čečetka(1906) píše:“ O jméně možno říci ,že původ svůj vzalo od místního rozložení. Osada leží mezi dvěma návršími,kopcem Vinickým a Chotěšickým, byla tedy okolnímu lidu „za horami“ ukryta“
Podle Profouse (1957) vzniklo jméno Záhornice zpodstatňující příponou –ice z přídavného jména  záhorní.
Další variantu popisuje VěstníkIV. z roku1901 „ Od rytíře Záhorského má prý i ves poblíž jeho hradu vzniklá jméno Záhornice“
Většina autorů píšící o naší obci se shoduje : Skloňování názvu je 1.pád TA Záhornice, 2.pád TÉ Záhornice.

Události které ovlivnili život Záhoráků
POŽÁR - 24.12.1836 zachvátil čtvrtinu vesnice  požár. Vznikl u Sobotků a vyhořelo 26 stavení .
Učitel Čečetka (1896) popisuje tuto událost takto.“R.1836 měli obyvatelé Záhornice smutné vánoce. Na štědrý den v noci, kdy vše k radostným svátkům se chystalo, vypukl požár(vznícením másla) a téměř celá osada lehla popelem. Smutné to byly svátky bez přístřeší.
CHOROBY - Mnoho lidí a hlavně dětí podlehlo několika  smrtelným chorobám Choleře, Neštovicím. Řádila i zimnice, spalničky, spála a souchotiny. Ještě dnes najdete na starém hřbitově hrobečky dětí které těmto chorobám podlehly.

Významní občané
HRDINA A VELKÝ SOKOL - František Pecháček se narodil v Záhornici 15.2.1896. Byl popraven v Mauthausenu 3.2.1944. Činovník Sokola, sportovec, autor skladby Přísaha republice na předválečném všesokolském sletu. Zemský vedoucí ilegální sokolské organizace JINDRA. Organizoval a řídil pomoc parašutistům skupiny Antropoid, která provedla 27. května 1942 úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Do 80 let minulého století měl pamětní desku na svém rodném domě v Záhornici. Při opravě domu, ale jeho nový majitel opětovnou instalaci desky nepovolil.
ZÁHORÁK V ČELE POKROKU - Václav Sodoma, rolník ze Záhornice byl prvním předsedou okresní organizace Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, která byla založena  r.1906.
ZÁHORÁK VYNÁLEZCE - Nejen v naší republice, ale i za hranicemi proslavil Záhornici pan Václav Smutný , statkář ze Záhornice.  A to  tzv. patentním zárubníkem. Jeho vynález je zapsán v patentní listině jako „Roubík pro řetězy k uvázání dobytka v podobě písmene U.“ Pro tehdejší dobu znamenal jeho vynález velký převrat v řetěznictví.
KANTOR A HUDEBNÍK - Josef Suchánek 11let učil a skládal v Záhornici nápěvy ke školním písním. Zemřel v Dymokurech v roce 1863.
KANTOR A SKLADATEL - Antonín Sucharda pracoval v Záhornici jako kantor a ředitel kůru místního kostela do roku 1892. Složil řadu chrámových skladeb.

Technické stavby
ÚZKOKOLEJKA -  Po objevu berlínského lékárníka Marggrafa z roku 1747, že bílá řepa obsahuje cukr, nastal velký rozmach v pěstování cukrovky. Ta pro velký výnos úplně zatlačila pěstování lnu. Český cukr se stal důležitým vývozním artiklem a platidlem . Pro usnadnění dopravy řepy do cukrovaru vznikaly tzv. drážky (Cukrovarské úzkorozchodky které doplňovaly síť normálních drah ) Po nich se řepa dopravovala do cukrovaru i ze značně vzdálených míst. Jednou z nejrozsáhlejších řepných drah byla Dymokurská dráha. Jako jediná v kraji měla svůj jízdní řád .
Chcete znát podrobnosti o této unikátní dráze?  tady jsou. DYMOKURSKÁ ÚZKOKOLEJKA
ELEKTRICKÉ VEDENÍ -  R. 1923 začala stavba elektrického vedení  přes Dymokury, Záhornici a Kněžice, na Nový Bydžov.

SILNICE DO MĚSTCE - V r. 1891 se po několikaletém úsilí podařilo uskutečnit stavbu silnice do Městce.Obec Vinice se nechtěla finančně podílet, poskytla tedy pozemek a opuku.Okresní výbor Královeměstecký slíbil poskytnout subvenci 3.000 zl. Dne 28.dubna bylo započato s planýrkou. Dovoz opuky a štěrku zajišťovali rolníci ze Záhornice. Stavba byla během jednoho roku provedena a dne 16. listopadu okresní správou přijata. Celkové náklady na stavbu byly 11.099 zl. 68 kr.. Obec Záhornice si svoji část půjčila z Hypoteční banky na 15ti letou splátku.

SILNICE NA MALOU STRANU V květnu 1903 se začalo se stavbou nové silnice v délce 1.112m k Malé Straně.

Občanská sdružení našich dědů a pradědů
KAMEPLIČKA – Raiffeisenova záložna byla  založena  r. 1906.
STROJNÍ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO - Bylo založeno 26.03.1908

Čím se může Záhornice pochlubit
ŠKOLA - Prvním učitelem v Záhornici byl Martin Bartoš, punčochář, hudebník a vojenský vysloužilec, vyučoval v obecním bytu okolo roku 1750. V roce 1803 byla postavena školní budova ze dřeva a v r. 1864 místo ní nynější budova školy.  V r. 1872 došlo k rozšíření o druhou třídu , ta byla zřízena v č.p.68 kde pro ní byla pronajata místnost. V r. 1879 byla tato třída přemístěna do kovárny č.p.72 kde byl zřízen i byt pro učitele. Roku 1874 narostl počet žáků na 210 a zřízena byla třetí třída.V r. 1926 byla provedena největší přestavba  budovy školy, kdy bylo přistavěno patro a budova získala dnešní vzhled. Ten byl ještě upraven v r. 1999, kdy byla budova na severní straně v obou patrech rozšířena o přístavbu. Vznikla tak druhá herna pro mateřskou školu  a v přízemí školní družina.
TRHY NA LEN - O sv. Martině a o Hromnicích se v Záhornici na návsi před domem č. 2 (hospoda u Tylů) konaly trhy se lnem, které byly proslaveny široko daleko. Sjížděli se na ně obchodníci z Krkonoš, ze Skuče a dalších míst.  Trhy skončily kolem roku 1848.

Jedna bába povídala
Jako všude jinde i Záhornice a okolí má své příběhy a povídačky o kterých nikdo neví kolik je na nich pravdy.
Například se povídá že královna Sibyla Kumana která žila v letech cca. 970 - 870 před Kristem věštila pohromu a zkázu. Kdo se však bude držet v blízkosti Městce Králového, bude ušetřen. Kdo ví co je na tom pravdy? Jen tak pro zajímavost na internetu ¨se dají nalézt zajímavé stránky kde si o Sibyle můžete přečíst více.
Také se povídá že když je slyšet houkání  vlaku z Městce až do Záhornice, bude  nejpozději do tří dnů pršet.

Jak se v Záhornici mluvilo a mluví
Všichni hovoří nářečím středočeským. Do dnes se používají některá zvláštní slova pro Záhoráky typická  ZÁHROBEC ( zápraží), KŘÍKOP ( příkop),TEJ (teď), PRUNÍ ( první), DICKY (vždycky), LUCEN ( vojtěška).

Záhornické kroniky
Kronika obce Záhornice byla založena v prosinci r.1888 řídícím učitelem Antonínem Suchardou. Na první straně je psáno.
„Založena r.1888, aby se v ní zaznamenávaly všecky blahé, radostné, jakož i smutné a trudné  události, zapisovalo všechno snažení a konání občanstva zdejšího, aby v ní líčen byl pravdivý obraz společenského života v obci této pro trvalou památku, poučení i potěchu všem milým potomkům a všem počestným občanům budoucím.
Dejž Bůh, aby živobytí v obci této bylo vždy tak blažené a všecky události tak radostné, aby ten, komu kdy v knihu tuto psáti bude, mohl jen radostné a povzbuzující děje zaznamenávati, V Záhornici v prosinci 1888. Václav Haňka,č.66, starosta.

Komu Záhornice patřila
Paní Svobodová ve své knize  Záhornice v běhu staletí uvádí majitelé které lze z dobových pramenů vypátrat.
• okolo r.1357: Beneš z Choustníku
• od r. 1366  Kartuziánský klášter v Praze na Újezdě
• od r. 1393: Oldřich Žlunický z Kněžice
• Po husitských válkách: Stráníci, rytíři z Kopidlna
•  Okolo r. 1463 Křinečtí z Ronova
• 1499 Vladislav Jagelonský
• okolo r. 1501 rod Trčků z Lípy.
• Okolo r. 1547 Haugvicové z Biskupic
• Okolo r.1574 páni z Valdštejna   (v letech 1574 – 1617 zde měli svůj statek.)
Svůj statek zde měl do r. 1590 i vladyka z Olbramovic, Matěj Dobeš, potom ho odkázal Albrechtu Kapounovi zr Svojkova, purkrabímu kraje hradeckého.
• 1617- 1621 MikulášGerštorf z Gerštorfu.
• R. 1621 přešla Záhornice konfiskací na vrchnost Dymokurskou až do r. 1850
• Po té  Záhornice patřila hraběnce Františce Palfy z Plassenštejna, ta ji prodala  Vilému Lamboyovi, po něm ji zdědil syn Jan Lambert a následně vnuk Jan Maxmilián Bernat.
• V druhé polovině 17st. Zdědila  Záhornici Marie Antonie Josefa a nemaje děti, odkázala majetek svému příteli Camilu Colloredovi.
• 1738 – 1797 : hrabě Camill Colloredo z Valsee
• 1797 – 1806: dsyn František Karel z Colloredo
• 1806 – 1815: jeho syn Josef hrabě z Colloredo
• 1815 – 1869 Rosina (vdova po Josefovi) hraběnka z Colloredo. Znovu se vdala a vzala si r. 1815 Bedřicha hraběte z Cavriani.
• 1869 – 1874: jejich dcera Rosina z Cavriani si 1.8.1833 vzala Otakara, hraběte Černína z Chudenic (1809 – 1886)
• 1874 – 1893 : jejich syn Děpold, hrabě Černín z Chudenic(1836 – 1893), si vzal r.1870 komtesu Annu, roz. Hraběnku Vestfal-Furstenberkovou.
• 1893 – 1931: syn Děpold, hrabě Černín (1871 – 1931) si 18.8.1903 vzal Marii Kinskou.