Boží tělo -  velký náboženský svátek probíhající v neděli při Záhorské pouti. Po vesnici šel průvod v čele s panem farářem, nad kterým nesli muži nebesa. (Ne každý měl to štěstí nebesa nést a byla to tedy velká čest). Před farářem chodili děvčata v nových šatech (družičky) a chlapci (mládenci) a házeli mu pod nohy okvětní lístky na oslavu cesty Ježíše do Jeruzaléma ,kde mu lidé házeli pod nohy palmové listy. Celý průvod prošel vesnici a pomodlil se u  tzv. oltáříčků  (stůl na kterém byl postaven svatý obrázek ozdobený záclonkou a květinami) Hledání podrobných informací o zvycích a tradicích té doby je poměrně obtížný úkol, kterému často čelí studenti studující na vysoké škole takové vědy, jako je religionistika, historie a filozofie. Obvykle publikujeme články na takto úzké téma, ale také nabízíme studentům, buy article online via https://exclusive-paper.com/buy-blog-article-online.php, na relevantní téma.

Jeden oltáříček byl U Zemanů (budova bývalého JZD), druhý u sochy panenky Marie (vedle krámu) a třetí  u sochy (u školy). Průvod končil v kostele.

Mariánské svátky – na Marii, nesmělo se nic dělat , jinak by schromly ruce.

Velikonocům předcházela  
      Prázdná neděle
      Krásná neděle
      Družebná nedělě – domlouvali se svatby
      Kejchavá neděle
      Smrtelná neděle – házela se smrtka do vody a vítalo se jaro.
      Květná neděle -    Hospodáři si nechali v kostele posvětit kočičky, které pak zapichovali na kraj pole. Bbyla prý pak dobrá úroda. V kostele se zpívali Pašije – písně oslavující Ježíše.
      Škaredá středa
      Zelený čtvrtek - Zpívali se Pašije a při „gloria“  odletěli zvony do Říma. Muzikanti přestali hrát a v kostele se jen zpívalo, v poledne zvony nahradili mládenci s rachtačkami.
      Velký pátek
      Bílá sobota   při zpěvu Pašijí se při „gloria“ se vrátili zvony z Říma a večer byl průvod na oslavu vzkříšení.
      Hod boží velikonoční