Byla nebyla jedna krásná vesnička.

Byla, nebyla jedna malá vesnička. A kdy to vlastně všechno začalo? 
Tak to bohužel nevíme. Když v roce 1225 Král Přemysl Otakar I. Dával obyvatelům města Hradce Králové dědinu Vesce k věčnému držení, byl při zaznamenání této události přítomen s několika dalšími svědek RIUIN DE ZAHORNIC. Vše bylo zaznamenáno v listině CODEX DIPLOMATICUS ET EPISTOLARIS  REGNI BOHEMIAE.

Tak jak to vlastně je ? Ta Záhornice nebo  ty Záhornice?
O vzniku názvu obce bohužel mnoho zmínek není. Záhornická kronika uvádí: „ Ležíc tedy za nevysokou pahorkatinou má zajisté dle této své místní polohy své jméno Záhornice“
Královeměstecký učitel Čečetka(1906) píše:“ O jméně možno říci ,že původ svůj vzalo od místního rozložení. Osada leží mezi dvěma návršími,kopcem Vinickým a Chotěšickým, byla tedy okolnímu lidu „za horami“ ukryta“
Podle Profouse (1957) vzniklo jméno Záhornice zpodstatňující příponou –ice z přídavného jména  záhorní.
Další variantu popisuje VěstníkIV. z roku1901 „ Od rytíře Záhorského má prý i ves poblíž jeho hradu vzniklá jméno Záhornice“
Většina autorů píšící o naší obci se shoduje : Skloňování názvu je 1.pád TA Záhornice, 2.pád TÉ Záhornice.

Události které ovlivnili život Záhoráků
POŽÁR - 24.12.1836 zachvátil čtvrtinu vesnice  požár. Vznikl u Sobotků a vyhořelo 26 stavení .
Učitel Čečetka (1896) popisuje tuto událost takto.“R.1836 měli obyvatelé Záhornice smutné vánoce. Na štědrý den v noci, kdy vše k radostným svátkům se chystalo, vypukl požár(vznícením másla) a téměř celá osada lehla popelem. Smutné to byly svátky bez přístřeší.
CHOROBY - Mnoho lidí a hlavně dětí podlehlo několika  smrtelným chorobám Choleře, Neštovicím. Řádila i zimnice, spalničky, spála a souchotiny. Ještě dnes najdete na starém hřbitově hrobečky dětí které těmto chorobám podlehly.

Významní občané
HRDINA A VELKÝ SOKOL - František Pecháček se narodil v Záhornici 15.2.1896. Byl popraven v Mauthausenu 3.2.1944. Činovník Sokola, sportovec, autor skladby Přísaha republice na předválečném všesokolském sletu. Zemský vedoucí ilegální sokolské organizace JINDRA. Organizoval a řídil pomoc parašutistům skupiny Antropoid, která provedla 27. května 1942 úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Do 80 let minulého století měl pamětní desku na svém rodném domě v Záhornici. Při opravě domu, ale jeho nový majitel opětovnou instalaci desky nepovolil.
ZÁHORÁK V ČELE POKROKU - Václav Sodoma, rolník ze Záhornice byl prvním předsedou okresní organizace Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, která byla založena  r.1906.
ZÁHORÁK VYNÁLEZCE - Nejen v naší republice, ale i za hranicemi proslavil Záhornici pan Václav Smutný , statkář ze Záhornice.  A to  tzv. patentním zárubníkem. Jeho vynález je zapsán v patentní listině jako „Roubík pro řetězy k uvázání dobytka v podobě písmene U.“ Pro tehdejší dobu znamenal jeho vynález velký převrat v řetěznictví.
KANTOR A HUDEBNÍK - Josef Suchánek 11let učil a skládal v Záhornici nápěvy ke školním písním. Zemřel v Dymokurech v roce 1863.
KANTOR A SKLADATEL - Antonín Sucharda pracoval v Záhornici jako kantor a ředitel kůru místního kostela do roku 1892. Složil řadu chrámových skladeb.

Technické stavby
ÚZKOKOLEJKA -  Po objevu berlínského lékárníka Marggrafa z roku 1747, že bílá řepa obsahuje cukr, nastal velký rozmach v pěstování cukrovky. Ta pro velký výnos úplně zatlačila pěstování lnu. Český cukr se stal důležitým vývozním artiklem a platidlem . Pro usnadnění dopravy řepy do cukrovaru vznikaly tzv. drážky (Cukrovarské úzkorozchodky které doplňovaly síť normálních drah ) Po nich se řepa dopravovala do cukrovaru i ze značně vzdálených míst. Jednou z nejrozsáhlejších řepných drah byla Dymokurská dráha. Jako jediná v kraji měla svůj jízdní řád .
Chcete znát podrobnosti o této unikátní dráze?  tady jsou. DYMOKURSKÁ ÚZKOKOLEJKA
ELEKTRICKÉ VEDENÍ -  R. 1923 začala stavba elektrického vedení  přes Dymokury, Záhornici a Kněžice, na Nový Bydžov.

SILNICE DO MĚSTCE - V r. 1891 se po několikaletém úsilí podařilo uskutečnit stavbu silnice do Městce.Obec Vinice se nechtěla finančně podílet, poskytla tedy pozemek a opuku.Okresní výbor Královeměstecký slíbil poskytnout subvenci 3.000 zl. Dne 28.dubna bylo započato s planýrkou. Dovoz opuky a štěrku zajišťovali rolníci ze Záhornice. Stavba byla během jednoho roku provedena a dne 16. listopadu okresní správou přijata. Celkové náklady na stavbu byly 11.099 zl. 68 kr.. Obec Záhornice si svoji část půjčila z Hypoteční banky na 15ti letou splátku.

SILNICE NA MALOU STRANU V květnu 1903 se začalo se stavbou nové silnice v délce 1.112m k Malé Straně.

Občanská sdružení našich dědů a pradědů
KAMEPLIČKA – Raiffeisenova záložna byla  založena  r. 1906.
STROJNÍ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO - Bylo založeno 26.03.1908

Čím se může Záhornice pochlubit
ŠKOLA - Prvním učitelem v Záhornici byl Martin Bartoš, punčochář, hudebník a vojenský vysloužilec, vyučoval v obecním bytu okolo roku 1750. V roce 1803 byla postavena školní budova ze dřeva a v r. 1864 místo ní nynější budova školy.  V r. 1872 došlo k rozšíření o druhou třídu , ta byla zřízena v č.p.68 kde pro ní byla pronajata místnost. V r. 1879 byla tato třída přemístěna do kovárny č.p.72 kde byl zřízen i byt pro učitele. Roku 1874 narostl počet žáků na 210 a zřízena byla třetí třída.V r. 1926 byla provedena největší přestavba  budovy školy, kdy bylo přistavěno patro a budova získala dnešní vzhled. Ten byl ještě upraven v r. 1999, kdy byla budova na severní straně v obou patrech rozšířena o přístavbu. Vznikla tak druhá herna pro mateřskou školu  a v přízemí školní družina.
TRHY NA LEN - O sv. Martině a o Hromnicích se v Záhornici na návsi před domem č. 2 (hospoda u Tylů) konaly trhy se lnem, které byly proslaveny široko daleko. Sjížděli se na ně obchodníci z Krkonoš, ze Skuče a dalších míst.  Trhy skončily kolem roku 1848.

Jedna bába povídala
Jako všude jinde i Záhornice a okolí má své příběhy a povídačky o kterých nikdo neví kolik je na nich pravdy.
Například se povídá že královna Sibyla Kumana která žila v letech cca. 970 - 870 před Kristem věštila pohromu a zkázu. Kdo se však bude držet v blízkosti Městce Králového, bude ušetřen. Kdo ví co je na tom pravdy? Jen tak pro zajímavost na internetu ¨se dají nalézt zajímavé stránky kde si o Sibyle můžete přečíst více.
Také se povídá že když je slyšet houkání  vlaku z Městce až do Záhornice, bude  nejpozději do tří dnů pršet.

Jak se v Záhornici mluvilo a mluví
Všichni hovoří nářečím středočeským. Do dnes se používají některá zvláštní slova pro Záhoráky typická  ZÁHROBEC ( zápraží), KŘÍKOP ( příkop),TEJ (teď), PRUNÍ ( první), DICKY (vždycky), LUCEN ( vojtěška).

Záhornické kroniky
Kronika obce Záhornice byla založena v prosinci r.1888 řídícím učitelem Antonínem Suchardou. Na první straně je psáno.
„Založena r.1888, aby se v ní zaznamenávaly všecky blahé, radostné, jakož i smutné a trudné  události, zapisovalo všechno snažení a konání občanstva zdejšího, aby v ní líčen byl pravdivý obraz společenského života v obci této pro trvalou památku, poučení i potěchu všem milým potomkům a všem počestným občanům budoucím.
Dejž Bůh, aby živobytí v obci této bylo vždy tak blažené a všecky události tak radostné, aby ten, komu kdy v knihu tuto psáti bude, mohl jen radostné a povzbuzující děje zaznamenávati, V Záhornici v prosinci 1888. Václav Haňka,č.66, starosta.

Komu Záhornice patřila
Paní Svobodová ve své knize  Záhornice v běhu staletí uvádí majitelé které lze z dobových pramenů vypátrat.
• okolo r.1357: Beneš z Choustníku
• od r. 1366  Kartuziánský klášter v Praze na Újezdě
• od r. 1393: Oldřich Žlunický z Kněžice
• Po husitských válkách: Stráníci, rytíři z Kopidlna
•  Okolo r. 1463 Křinečtí z Ronova
• 1499 Vladislav Jagelonský
• okolo r. 1501 rod Trčků z Lípy.
• Okolo r. 1547 Haugvicové z Biskupic
• Okolo r.1574 páni z Valdštejna   (v letech 1574 – 1617 zde měli svůj statek.)
Svůj statek zde měl do r. 1590 i vladyka z Olbramovic, Matěj Dobeš, potom ho odkázal Albrechtu Kapounovi zr Svojkova, purkrabímu kraje hradeckého.
• 1617- 1621 MikulášGerštorf z Gerštorfu.
• R. 1621 přešla Záhornice konfiskací na vrchnost Dymokurskou až do r. 1850
• Po té  Záhornice patřila hraběnce Františce Palfy z Plassenštejna, ta ji prodala  Vilému Lamboyovi, po něm ji zdědil syn Jan Lambert a následně vnuk Jan Maxmilián Bernat.
• V druhé polovině 17st. Zdědila  Záhornici Marie Antonie Josefa a nemaje děti, odkázala majetek svému příteli Camilu Colloredovi.
• 1738 – 1797 : hrabě Camill Colloredo z Valsee
• 1797 – 1806: dsyn František Karel z Colloredo
• 1806 – 1815: jeho syn Josef hrabě z Colloredo
• 1815 – 1869 Rosina (vdova po Josefovi) hraběnka z Colloredo. Znovu se vdala a vzala si r. 1815 Bedřicha hraběte z Cavriani.
• 1869 – 1874: jejich dcera Rosina z Cavriani si 1.8.1833 vzala Otakara, hraběte Černína z Chudenic (1809 – 1886)
• 1874 – 1893 : jejich syn Děpold, hrabě Černín z Chudenic(1836 – 1893), si vzal r.1870 komtesu Annu, roz. Hraběnku Vestfal-Furstenberkovou.
• 1893 – 1931: syn Děpold, hrabě Černín (1871 – 1931) si 18.8.1903 vzal Marii Kinskou.




| Autor: editor | Vydáno dne 27. 06. 2007 | 8933 přečtení |

| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server